V dubnu tohoto roku jsem, jako člen stále parlamentní delegace ČR v Radě Evropy, navštívil Štrasburk, kde se nalézá sídlo této mezinárodní instituce, a kde probíhalo pravidelné celotýdenní plenární zasedání. V Radě Evropy, což je orgán evropské spolupráce, nezávislý na strukturách Evropské unie a spadá pod něj například také Soud pro liská práva, jsem se, mimo jiné, účastnil jednání skupiny Sjednocené evropské levice (UEL). Zde jsem měl tu čest potkat, jako mimořádného hosta, předsedu Komunistické strany Ukrajiny Petro Simoněnka. KSU se nyní nalézá ve velice složité situaci, kdy se soudně jedná o jejím zákazu, a to ze zcela nedemokratických zástupných důvodů. Z vystoupení soudruha Simoněnka jsem pro čtenáře HaNo vybral a přeložil několik zásadních stanovisek ukrajinských komunistů k aktuální situaci na Ukrajině.
Od únorového jednání Rady Evropy zůstává situace na Donbase, a to navzdory opakovaným dohodám o příměří, včetně té poslední z období Velikonoc, velice napjatá a nestabilní. Tento stav potvrzují i vyjádření oficiálních zástupců Doněcké národní republiky a Luhanské národní republiky (DNR/LNR) a také zpráva zvláštního představitele OBSE, která byla zveřejněna na posledním zasedání kontaktní skupiny v Minsku.
Občanská válka, kterou rozpoutala vláda v Kyjevě, umožnila cestu k moci nacistům a oligarchům, přičemž pro miliony obyvatel Donbasu to současně znamenalo humanitární katastrofu. Infrastruktura regionu je zničena, civilisté zde stále umírají.
„Západ“ neprávem z tohoto stavu obviňuje síly LNR/DNR a součastně tvrdí, že šíří do světa zcela nepravdivé zprávy. Opak je však pravdou! Například: nyní se vyšetřuje ostřelování autobusu, v němž zahynulo několik zaměstnanců Doněcké čistící stanice, přičemž zodpovědnost za jejich smrt je přičítána DNR a Rusku. A to bez jakýchkoliv důkazů!
Další provokací, ze strany USA, je obvinění DNR a Ruska ze zatopení dolu JUNKOM a možného radioaktivního úniku. Spíše je však možno předpokládat, že toto bylo učiněno jako předehra možného ostřelování civilních budov střelami s neobohaceným uranem tak, jak to NATO učinilo v roce 1999 v Bělehradě. Zde má však být opět obviněno Rusko.
Veškeré pokusy o mírové řešení a ukončení krvavé občanské války na Donbase racionálně uvažujícími silami, a to včetně členů levicových frakcí v Radě Evropy, jsou sabotovány Porošenkovým režimem, za realizace Spojenými státy a NATO. Je nutno si uvědomit, že kyjevská vláda, v této souvislosti, nyní neučiní nic bez pokynů amerického ministerstva zahraničí. To přičítá veškerou zodpovědnost za daný stav Rusku, které ovšem ale není zainteresovanou stranou v konfliktu. Současně také udělá vše pro pokračování této občanské války.
Porošenko využívá ke štvaní proti Rusku a dalšímu vyhrocení situace poplašných, zcela nepravdivých, zpráv. Například v březnu tohoto roku tvrdil, že ke vpádu na Ukrajinu se připravuje několik divizí armády Ruské federace, v dubnu ministr obrany Poltorak hovořil již o 77 tisícovém kontingentu ruských vojsk, následně tento počet upřesnil ještě Turčinov, a to na 260 tisíc, nepočítaje prý v to tisíc tanků, raketová zařízení a další těžkou vojenskou techniku.
Zvláštní představitel USA pro Ukrajinu Kurt Volker na začátku března, při projednávání „ukrajinské otázky“ v Hudson Institute, si dokonce dovolil tvrdit, že LNR a DNR musí zmizet z mapy Ukrajiny, a to přes fakt, že zmíněné republiky jsou již součástí minských dohod, což svědčí o tom, že Spojené státy nemají zájem na přerušení krveprolévání na Donbase. Ale jejich zájem se spíše upírá směrem o přetavbu Ukrajiny v antiruskou, či rusofóbní, zemi a vytvoření z ní jakéhosi odrazového můstku pro potřeby NATO. Ministerstvo zahraničí USA dodává, a to přes některé své satelity - prostředníky, „Kyjevu“ zbraně. Vybavuje dokonce „nacistické“ trestní prapory, o čem svědčí i informační zdroje přímo z AZOVA. Rozhodnutí Kongresu USA, které zakazuje takovéto ozbrojování, prostě není nikterak respektováno!
V tomto ohledu je nutno také připomenout, že AZOV, tzv. národní komanda, a několik dalších neonacistických organizací, jsou řízeny současným ukrajinským ministrem vnitra Arsenem Avakovem. Ten prý prohlásil, podle zpráv AP, a to v předvečer své návštěvy USA a v rámci jakéhosi plánu na“reintegraci Donbasu“, že by zde mohly být předčasné volby již v září tohoto roku. Obdobné záměry deklaroval i prezident Porošenko a expremiérka Ukrajiny Tymošenková.
Simoněnko dále zmiňuje, že na základě rozhovorů s Avakovem, který je řízen pronacistickými militanty, je již jasné, že tzv. „modré přilby OSN“ budou oficiálně vnímány jako předvoj ukrajinských „osvoboditelů“ a jejich vybavení bude následně předáno zástupcům režimu v Kyjevě. Ministr Avakov dal také jasně na srozuměnou, že jeho „mírový plán“ je vlastně postaven na samotné negaci „minských smluv“, a že fakticky plně podporuje návrh zákona „o kolaboraci“, který umožňuje realizaci čistek většinového obyvatelstva. Tento návrh se nyní nachází již ve schvalovací fázi v ukrajinském parlamentu. Předpokládá se, že za kolaboranty tak budou považováni všichni ti, kteří hlasovali pro nezávislost DNR a LNR na kyjevském režimu, což bylo v Doněcku 90% a Luhansku 96% občanů, při 80% volební účasti!
Na závěr svého vystoupení, na půdě Rady Evropy, předseda ukrajinských komunistů uvedl, že na Ukrajině panuje, od února roku 2014, triumvirát oligarchů, neonacistů a kriminálníků, který tvrdě stíhá ty, kteří chtějí mluvit rodným jazykem, obhajují právo vyznávat náboženství svých předků, vystupují za ukončení války, požadují dodržování Ústavy či se nechtějí poddat fyzickému teroru a nezákonnému věznění. Toto potvrzují i zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva na Ukrajině, nebo materiály organizací sledujících dodržování lidských práv.
Fotogalerie
